Vítejte na oficiální stránkách klanu Animágů!

Gepard štíhlý je kočkovitá šelma. Díky své schopnosti vyvinout rychlost až 130 km/h je uznávána jako nejrychlejší suchozemské zvíře.

Jeho obvyklá hmotnost se pohybuje mezi 38-43 kg. Tělo na délku měří 110-150 cm, k tomu ale nepočítáme ocas, který sám o sobě měří 65-90 cm. Výška geparda je 70-94 cm. I když geparda řadíme ke kočkovitým šelmám, v mnoha ohledech se podobá spíše těm psovitým. Má nezatažitelné drápy, to mu ale umožňuje tak rychle běhat. Dlouhé končetiny a malá, kulatá hlava jsou dalšími psovitými znaky. Srst gepardů je oranžová (někdo ji označuje jako zlatohnědou), přerušovaná černými skvrnami. Mláďata se rodí s méně nápadným zbarvením a s hřívou (dlouhou a světlou) kolem krku. Tu ztrácí během dospívání. Gepard si vysloužil přezdívku „kočka, která pláče“ díky černým pruhům táhnoucími se mezi tlamou a očima.

Gepard královský – je někdy nesprávně považován za samostatný poddruh. Ve skutečnosti však jde o barevnou odchylkou – na hřbetě se tomuto zvířeti vytváří dlouhé čáry, které vznikly díky splývajícím skvrnám.

Ačkoliv původně gepard žil na mnoha místech (Afrika, Arabský poloostrov, Blízký východ a Indie), dnes jej najdeme především v Africe (střední, západní a jižní). Nejvíce početnou skupinu najdeme v Namibii. V Asii již téměř nežijí, jen malá populace přežívá někde u Íránu a Pákistánu.

Gepard se od kočkovitých šelem liší také způsobem lovu – neloví „ze zálohy“, ale štvaním, tak jako psovité šelmy. Pro tento druh lovu je dokonale uzpůsoben – při běhu tvoří ohebná páteř pružinu. Díky nezatažitelným drápům a chlupech na chodidlech se může gepard velmi dobře odrazit – při běhu se pohybuje až sedmimetrovými skoky. Ocas mu pomáhá manévrovat i při vysoké rychlosti.

Při lovu se přiblíží co nejblíže ke kořisti a teprve poté vyběhnou. Vysokou rychlost nedokáží udržet příliš dlouho, takže pokud kořist do 10-20 sekund nedoběhnou, lov vzdají. I tak jsou ale nejúspěšnějšími samotářský lovec. Po zabití kořisti dlouho odpočívají, než se pustí do jídla. O kořist snadno přichází, ostatní kočkovité šelmy jej odeženou. Loví převážně malé kopytníky, někdy i drobnější savce.

Gepardi se mohou pářit po celý rok, k námluvám ale dochází nejvíce v období dešťů. Samice je březí zhruba 90 dnů. Rodí se většinou tři, někdy i čtyři mláďata, jejichž váha se pohybuje okolo 300 gramů. Na začátku jsou tak, jako většina mláďat zcela závislí na své matce – jsou bezbranná a slepá.Šedá hříva na krku a schopnost zatahovat drápy mizí v 10 týdnech věku. Šestiměsíční mládě již matka pobízí k lovu. Mláďata matku opouští asi po 17 měsících. Dlouhou doby sourozenci ještě drží spolu a společně loví, po čase ale samice odcházejí a žijí osamoceně, dokud se opět nespáří.

Gepardi nejsou samotáři, jako ostatní kočkovité šelmy. Matka zůstává s odrostlými mláďaty a sourozenci se po odchodu od matky často sdružují. Dospělí samci někdy vytváří skupiny čítající 2-5 jedinců, někdy i početnější.

Kotec gepardů by měl být prostorný. Nejvíce místa budou zabírat písečné pláže, na kterých bude několik menších oáz a skupinek skal. V jedné skále by měla být prostorná jeskyně, ve které by mohli gepardi přespávat. Také by měl být ve výběhu malý lesík, kam se mohou gepardi schovat před sluncem. Ten zabírá nejméně místa, není určený pro trvalé obývání. Dále tu bude jezírko a malá říčka, která se by se měla kroutit téměř celým kotcem.

Mým plánem je především vytvoření pravidelného odchovu těchto zvířat. Jelikož gepardi v přírodě nežijí příliš ve smečkách, bude těžké udržet spolu samce a samici (právě proto je kotec tak velký, každý potřebuje své vlastní teritorium). Pokud se zadaří, jsem schopná nechat si jen omezený počet mláďat → ostatní budu předávat dál a podporovat tak chovné programy na znovurozšíření gepardů po světě, dá-li se to tak nazvat.

Ze začátku se budu starat o dva nedospělé jedince – samce a samici. Samec se jmenuje Tom a je o necelé tři měsíce starší, než samice. Rozdíl není jen ve velikosti, ale také v tom, že Tom již nemá šedou hřívu, která je charakteristická pro mláďata. Je to odvážný a rychlý gepard, má skvělé předpoklady k vedení smečky. Jeho rodiče pocházejí z volné přírody, byl nalezen na poušti sám. Jeho budoucí družka Tia je dva měsíce stará. Je menší a šedá hříva na hlavě a na plecích pomalu ustupuje. Do měsíce už ji zcela nahradí srst dospělých jedinců. Na rozdíl od Toma je plachá a spíše se podřizuje. Její rodiče žili v zajetí, ale nechtěli se o ní starat.