Vstupní práce (Kočkodan obecný)
ANIMÁGOVÉ : KLANOVÉ ZVÍŘE: VSTUPNÍ PRÁCE
Název zvířete: Kočkodan obecný, Chlorocebus aethiops
Chovatel: Peter John Blake
SAMEC |
SAMICE |
|
|
I. ČÁST - O ZVÍŘETI
BIOTOP |
Vysoké lesy |
ROZŠÍŘENÍ |
Afrika jižně od Sahary, Súdán a Etiopie |
HMOTNOST |
5-8 kg |
ROZMĚRY |
Výška: 40-60 cm Délka: 50-70 cm |
DÉLKA ŽIVOTA |
cca 30 let |
POTRAVA |
Všežravec |
Vzhled:
Kočkodan obecný je na hřbetu pokryt srstí hnědé barvy, na okraji obličeje, a vnitřní straně končetin a přední straně krku je šedý. Tváře, konce končetin a uši má černé. Odstíny barev se liší dle druhů. Barva srsti je také částečně ovlivňována pitným režimem, potravou, věkem a zdravotním stavem daného jedince. Samec je zpravidla dlouhý 50 až 70 cm, vysoký 40 až 60 cm a váží 5 až 8 kg. Samice měří na délku 40 až 50 cm a váží 4 až 5 kg. Ocas mívají dlouhý i přes 60 cm, pomáhá při skocích udržovat rovnováhu.
Způsob života:
Ve volné přírodě se dožívají deseti až dvanácti let, zatímco v zajetí délka života mnohdy přesahuje čtrnáct let a někdy dokonce třiceti let. Kočkodani obecní jsou z kočkodanů nejčastějšími obyvateli zoologických zahrad. Stávají se kořistí leopardů, hadů, lvů, psů hyenovitých a orlů, a mohou být též loveni paviány.
Odchyt a přeprava: Kočkodani se odchytávají do sítí a poté dávají do beden. Bedna musí být dost velká, aby mohl Kočkodan ležet a sedět. Převážejí se výhradně po jednom, jedinou výjimkou jsou matky a mláďaty.
Rozmnožování: Období říje trvá 160 - 170 dní. Po této době samice porodí černé mládě, které váží v průměru 300g. Barvu dospělce získá během dvou měsíců. Dospělým se stává ve třetím až pátém roce života. Samice může být v říji jednou do dvou let.
Nebezpečí: Pro člověka jsou nebezpeční jen z jednoho hlediska. Kočkodani obecní totiž mohou přenášet mnohé nemoci. Proto se také používají Kočkodani obecní jako laboratorní a pokusná zvířata. Je možné, že Kočkodani obecní jsou přenašeči viru Ebola.
Sociální struktura:
Kočkodana obecného nelze chovat samostatně. Potřebuje velký prostor a musí být alespoň v páru, nebo ve skupině, kterou tvoří jeho rodina. Dorůstající samci musí být od skupiny odděleni, jelikož starší samci je mohou napadnout. Lze chovat skupinu dorůstajících samců, ale jen v případě, že nemají ve skupině samici, nebo s ní nevedou kontakt. Mohli by se poprat a zabít. Skupina Kočkodana obecného obsahuje většinou 20-50 členů, v tom případě má samců několik, v menších skupinkách je samec jen jeden. Samci často migrují do jiných skupin. Samice se páří hned s několika samci.
II. ČÁST - VÝBĚH
Vnitřní výběh je vzhledem k tomu, kolik v něm bude tvorů velký pouze 6 m2, vysoký 2 m. Na betonové podlaze bude hlína, piliny, rostliny. Kočkodan obecný potřebuje částečné soukromí, takže bude po celém výběhu rozmístěno několik stromků, dutých klád, překážek a jiných kusů dřeva, do kterých se může schovat. Taky potřebuje tělesnou aktivitu, takže budou na stěnách pověšené sítě a provazy. Výběh bude kvádrovitého tvaru a je potřeba, aby všechny strany výběhu nebyly hladké, tedy z betonu či ze skla, ale třeba z mříží. Ve výběhu nesmí být dlouhodobě méně než 16°C. Pobyt v mrazu musí být jen krátkodobý. Ideální teplota ve výběhu je přibližně 18°C - 22 °C. Pokud se ale bavíme o venkovním výběhu, musí být velký až 25 m2 a vysoký 2,5 m. Tento výběh může být ohrazen zcela hladkým povrchem, jelikož tělesnou aktivitu zajišťují stromy a keře. Podlaha výběhu je přírodní, tedy hlína porostlá trávou. Lze pro okrasu vytvořit do venkovního výběhu rybníček, pokud není ohrazen vodním příkopem. Pokud je, což není můj případ, musí se myslet na to, že Kočkodan obecný příkop lehce zdolá a proto se musí hned za příkop postavit alespoň 1m vysoká zídka z hladkého materiálu, za který se opička nemůže zachytit. Nejlepší je sklo.
III. ČÁST - CHOV
Způsob chovu:
Je potřeba krmit dvakrát denně, ráno a večer a to rozmanitou výživou, která se skládá z ovoce, zeleniny, obilí, olistěných větví a kukuřičných rostlin. Musí být chován ve skupině. V zajetí je potřeba, aby se naučil být v kontaktu s člověkem. Aby se to naučil, je potřeba, aby měl možnost si každý den hrát s člověkem a aby nenapadal svého spolubydlícího, musí s ním vyrůstat už od narození. Pokud žije (volně) v prostředí s dravými kočkovitými šelmami, bohužel je spíše potravou, než lovcem a to, že se pohybuje po stromech, je jediná obrana Kočkodana obecného. Žijí výhradně v tlupě, a jestli ji vede jeden nebo druhý samec je čistě na jejich dominantnosti. Problémem pak je, když se sejdou dva dominantní samci. To vznikají nehezké motanice, které končí i smrtí. Také proto se snažím rozdělovat Kočkodany do tlup, které jsou vyrovnané.
7.00 |
Ranní krmení |
7.00 - 13.00 |
Volný čas pro osobní aktivity zvířete |
13.00 |
Hry a pohybové aktivity |
13:00 - 23.00 |
Volný čas pro osobní aktivity zvířete |
23.00 |
Večerní krmení |
Cíle chovu:
I když není Kočkodan obecný moc ohrožený, je potřeba ho chránit. Rád bych choval alespoň 3 jedince, ale více než 6 opravdu ne. Chci, aby jich přežilo co nejvíce. Jsou to přeci jen živé bytosti, stejně jako my, stejně jako psi a kočky a když ty všechny chráníme, proč nechránit i Kočkodany. Jsou to krásná stvoření, ale samozřejmě to není jediný důvod, proč je chci chovat. Další důvod je, že jsou hrozně roztomilí a já je mám hrozně rád.
IV. ČÁST - CHARAKTERISTIKA
|
|
Jméno: Duffy (čteno: Dafy) |
Jméno: Neeva (čteno: Nýva) |
Pohlaví: Samec |
Pohlaví: Samice |
Věk: 4,5 |
Věk: 4 |
Další informace: Narozen v Japonsku, přivezen do německé minizoo v Drážďanech. Odkoupen před třemi lety matkou, která se odstěhovala a Duffyho si vzala s sebou. Nyní mi ho chce ale vrátit. |
Další informace: Nalezena v Drážďanech v parku před třemi měsíci, byla mi odebrána veterinární stanicí a před týdnem ji otci zase vrátili. |